3. ročník konference Dítě v pohybu 2025

Co se děje v těle dítěte, když svět působí jako příliš hlučný, příliš světlý nebo příliš těsný? Jak se projevuje porucha senzorického zpracování v každodenním pohybu a jak ji rozlišit od běžné variability vývoje?

Přednáška nabídne hlubší vhled do raného vývoje senzoriky u dětí s atypickým neurologickým profilem. Zaměříme se na klíčové momenty, kdy se fyzioterapeut může stát prvním, kdo rozpozná „nesedící mozaiku“ smyslového vnímání. Ukážeme si, jak může přetrvávající Moro reflex ovlivnit motorický i emocionální projev dítěte, jak rozpoznat známky dráždivosti a co nám tyto signály říkají o neurovývoji.

Přijďte načerpat konkrétní nástroje, kazuistiky i inspiraci pro citlivější práci s dětmi, které vnímají svět jinak – intenzivněji, chaotičtěji, někdy až bolestivě.

Terapie senzorické integrace je přístup využívaný v rehabilitaci nejen u dětských klientů. Jde o metodu, která vznikla na základě dlouholetých výzkumů provedených ergoterapeutkou a psycholožkou Dr. Jean Ayres. Tento přístup je postaven na pevných teoretických základech a obsahuje přesně popsané komplexní vyšetření a intervenci. I přesto, je často zaměňován s dalšími senzorickými přístupy. Cílem této prezentace je přiblížit, jak pracuje terapeut metodou senzorické integrace podle Dr. Ayres a jak tuto terapii rozeznat od dalších senzorických přístupů.

Rozvoj intenzivní medicíny s sebou nese zvýšení počtů přeživších a s tím jde ruku v ruce starost o to, jak vypadá pacient, který je zachráněn z bezprostředního ohrožení života, a v jakém stavu intenzivní lůžko opouští. Rehabilitace se stala nedílnou součástí péče o tyto pacienty.

V přednášce se podíváme na to, jak probíhá rehabilitace na dětském ARO. Jakou úlohu má v péči o pacienta ergoterapeut a jaké metody v terapii využívá.

Součástí prezentace jsou kazuistiky s fotografiemi a videoukázkami.

Každé čtvrté dítě v Česku ještě loni dostalo odklad povinné školní docházky. Co všechno ovlivňuje školní zralost a jak zajistit, aby byl přechod do školy co nejhladší? Přednáška se zaměří na klíčové oblasti, které jsou pro úspěšný start ve škole důležité, a nabídne praktické tipy, jak je u dětí rozvíjet. Budeme se věnovat nejčastějším problémům před vstupem do školy, základním dovednostem, které by měl předškolák zvládnout, i tomu, jak řešit případné nedostatky a na co  se zaměřit při práci s dětmi, které čeká významný životní krok s nástupem do školních lavic. Probereme také možné  důsledky nepřipravenosti na školní povinnou docházku a jak těmto dětem pomoci, aby do školy nastoupily s jistotou a bez zbytečného stresu.

Společně se zaměříme na vývoj sluchové percepce, jeho důležité milníky a včasné rozpoznání potenciálních vad sluchu. Podíváme se na možnosti spolupráce s dalšími odborníky a způsoby efektivního dorovnávání deficitů vzniklých jako důsledek sluchové ztráty.

Senzorika a motorika představují pilíře vývoje dítěte, které jsou úzce propojené se smyslovým vnímáním a posturálním vývojem. Smyslový vývoj začíná již v prenatálním období a pokračuje intenzivně po narození, kdy dítě prostřednictvím senzorických podnětů poznává okolní svět a získává základní pohybové dovednosti. Klíčové období pro rozvoj senzoriky je prvních několik let života dítěte, kdy se propojují smyslové vjemy s motorickými dovednostmi a kognitivním vývojem.

Nedostatečná senzorická stimulace nebo její narušení může vést k odchylkám ve smyslovém a motorickém vývoji, což se může projevit například problémy s držením těla, sníženou stabilitou, obtížemi v koordinaci nebo opožděním hrubé a jemné motoriky. Tyto následky často vedou ke vzniku posturálních dysbalancí, které mohou ovlivnit správný růst a motorický vývoj  dítěte.

Snaha o pochopení vztahů mezi senzorikou, motorikou a posturálními funkcemi je zásadní nejen pro prevenci, ale také pro včasnou diagnostiku a intervenci zejména u dětí. Každý smysl (hmat, chuť, čich, sluch, zrak) poskytuje dítěti informace o okolním prostředí a pomáhá mu porozumět fyzickému světu a sociálním interakcím. Senzorický vývoj dětí je základem jejich poznávání světa a představuje důležitou součást jejich celkového růstu a učení se. 

Hypersenzitivita i hyposenzitivita jsou výraznou součástí symptomatiky u dětí s poruchou autistického spektra. Jsou to právě tyto obtíže, které jim mnohdy znemožňují zvládat řadu běžných činností a situací v životě a limitují je i v možnostech běžného vzdělávání. Přednáška vás uvede do problematiky smyslových potíží mezi dětmi na spektru a doporučí vhodné postupy v práci s těmito dětmi.

V této přednášce se zaměříme na to, jak cíleně podporovat senzorické zpracování pomocí konkrétních technik a aktivit. Ukážeme si, jak v praxi pracovat s dotekem, pohybem a rovnováhou a proč některé děti na určité podněty reagují odlišně. Podíváme se také na to, kdy může neefektivní senzorické zpracování vytvářet překážky a jak ovlivňuje každodenní fungování dětí – od pohybu přes soustředění až po emoční regulaci.

U dětí s PAS často nebývá hra tak spontánní a intuitivní, jak ji známe z běžného vývoje. Základem pro její rozvoj je vytvoření bezpečného vztahu, který dítě motivuje ke společné aktivitě. Pomocí jednoduchých pohybových a senzorických aktivit můžeme vytvořit prostředí, které dítěti umožní zapojit se do společného dění a postupně si začít hru užívat. Vysvětlíme si jednoduché principy, které mohou být prvním krokem k rozvoji společné hry, a tím i k dalším vývojovým dovednostem.

Objektivní pohled orto-protetika na senzomotorické - proprioceptivní stélky, by měl vycházet ze znalostí biomechaniky, neurofyziologie a klinických důkazů. Je pořeba umět zhodnotit možné přínosy stélek a zaroveň omezení ze stran biomechanických aspektů. Kvalitní diagnostika, mezioborová spolupráce jsou klíčem k úspěšné indikaci s cílem kvalitního a úspěšného využití senzomotorických stélek.

Hra je klíčovým prvkem dětského vývoje, nejinak je tomu i u dětí s těžkým kombinovaným postižením.

Ačkoliv by měla být hra vždy v souladu s věkem dítěte, omezení motorických a kognitivních funkcí výrazně ovlivňuje její podobu. U dětí s omezenou motorikou na úrovni GMFCS IV a V je proto nutné volit aktivity, které budou nejen zábavné, ale i terapeuticky přínosné a přizpůsobené jejich individuálním možnostem.

Důraz klademe především na přání a potřeby dítěte i jeho rodiny, které jsou při volbě herních aktivit určující. Zároveň je klíčová mezioborová spolupráce odborníků, kteří společně hledají způsoby, jak dětem umožnit co největší míru zapojení do hry a podpořit jejich aktivní účast na základě individuálních schopností a možností.

Přednáška se zaměří na význam hry v kontextu neuroplasticity, senzorické stimulace a podpory motorických i kognitivních funkcí. Budou představeny konkrétní terapeutické přístupy, vhodné pomůcky a technologie, které dětem umožní aktivní zapojení.

Významnou roli bude mít také rozvoj alternativní a augmentativní komunikace (AAK), která umožňuje dětem lépe se vyjadřovat a zapojit do hry. Přednáška se zaměří i na význam participace, socializace a psychického prožitku dětí při hře, která jim umožňuje zažít radost, rozvíjet vztahy a posilovat vlastní kompetence.

Jak zrak ovlivňuje vývoj pohybu dítěte v prvních měsících života

Zrak není pouze smyslem vnímání světa – je jedním z klíčových nástrojů pro orientaci a řízení pohybu už od nejútlejšího věku. V přednášce se zaměříme na propojení mezi zrakovým vnímáním a motorickým vývojem dítěte v preverbálním období. Ukážeme, jak i jemné odchylky ve zrakovém vývoji mohou ovlivnit kvalitu pohybu, orientaci v prostoru i rozvoj dalších oblastí.

Představíme principy funkčního vyšetření zraku u malých dětí a vysvětlíme, jak lze zrak posuzovat i u dětí, které ještě nemluví. Součástí přednášky bude i ukázka možností rané intervence – se zaměřením na každodenní rutiny, podporu spontánního pohybu a práci s rodinou jako klíčovým partnerem v péči o dítě.

Cílem přednášky je poskytnout nový pohled na zrak jako aktivní hybnou sílu pohybu a zdůraznit význam včasného zachycení i podpory zrakových potíží v kontextu celkového vývoje dítěte.

Prostorová orientace a motorická kontrola jsou výsledkem komplexní interakce mezi smyslovými vstupy a motorickými výstupy, které jsou řízeny centrálním nervovým systémem.

Senzomotorický systém zajišťuje nepřetržitou výměnu informací mezi člověkem a jeho vnějším i vnitřním světem. Efektivní pohyb vyžaduje nejen vnímání těla a prostředí, ale také tvorbu vnitřních reprezentací prostoru, založených na opakované senzoricko-motorické zkušenosti.

Tato přednáška přibližuje sensomotorický systém jako dynamické funkční propojení receptorů, nervových drah a efektorů, které umožňuje člověku orientovat se v prostoru, plánovat a realizovat pohyb – a tím být aktivní součástí svého prostředí.

Virtuální realita (VR) se stává stále častěji využívaným nástrojem v rehabilitaci. Tato přednáška představí klinické zkušenosti s nasazením VR systémů u dětských pacientů v průběhu intenzivní rehabilitační léčby. Budou diskutovány konkrétní případy, přínosy i limity této technologie, její vliv na motivaci pacienta, adherenci k terapii a subjektivní vnímání zátěže. Zaměříme se na indikace, praktické aspekty implementace do denního rehabilitačního programu a multidisciplinární spolupráci. Výsledky budou podloženy daty z praxe, kazuistikami i zpětnou vazbou pacientů i terapeutů.

Cílem je sdílení klinických zkušeností a podpora diskuse o možnostech dalšího využití moderních technologií v rehabilitaci.